Pražské centrum dentální implantologie - Na Okraji 331/45b - Praha 6 - Petřiny
dum 

Zubní implantáty - v rukách odborníků spolehlivá metoda

Na základě našich třicetiletých zkušeností v oblasti dentální implantologie poskytujeme kompletní ošetření v této oblasti. Vedle zavedení zubních implantátů a jejich kompletního protetického ošetření provádíme i veškeré přípravné implantologické výkony jako jsou metody směřující ke zvětšení nedostatečného objemu kosti v místě plánované implantace a výkony směřující ke zvětšení nebo přetvarování nedostatečného objemu měkkých tkání v okolí implantátu (tzv.červená estetika). Mezi nejčastější situace, kdy využíváme zubní implantáty, patří náhrada jednoho či více zubů v zadním úseku (obvykle stav po ztrátě zubu v důsledku komplikace kazu), náhrada jednoho či více zubů v předním viditelném úseku (obvykle stav po ztrátě zubu v důsledku úrazu nebo nezaložení zárodku zubu) a ošetření bezzubých čelistí. Specializujeme se zejména na  problematiku ošetření horní bezzubé čelisti pomocí tzv. hybridní náhrady náhrady nebo fixního můstku kotveného 4 implantáty (All on 4) nebo 5-6 implantáty.

Jaké používáme implantáty

V současné době používáme téměř výhradně švýcarské implantáty Straumann (dříve se nazýval ITI). S tímto implantátem, který patří mezi nejuznávanější implantáty v celém světě a nejvíce používané v Evropě, máme již třicetileté zkušenosti a úspěšnost cca 99% v dolní čelisti a cca 97% v horní čelisti. Mezi hlavní výhody tohoto implantátu patří vedle jeho vysoké spolehlivosti, zkrácení hojícího období o polovinu, v určitých situacích možnost okamžitého zatížení a nepřítomnost druhé operace směřující k odkrytí implantátu (implantáty Straumann patří mezi tzv. nezanořené implantáty, které, na rozdíl od většiny ostatních zanořených typů implantátů, již po svém zavedení pronikají skrze sliznici do dutiny ústní a není tedy třeba je po uplynutí hojícího období chirurgicky odkrývat). Druhým typem implantátu, který používáme cca po dobu 27 let, je český implantát Impladent. Tento implantát je bezpochyby nejúspěšnějším a nejvíce používaným tuzemským implantátem.

Cena zubního implantátu

Je velmi obtížné stanovit obecně celkovou cenu za ošetření zubním implantátem, protože cena kolísá v závislosti na dané situaci u daného pacienta. V rámci jednoho typu implantátu existuje řada variant a to nejenom fixtury implantátu (nitrokostní části), ale i protetické dostavby a korunky. Také záleží na tom, zda je třeba provádět přípravné výkony k implantaci a pokud ano, tak jaké. Ošetření ve viditelné oblasti chrupu je náročnější a tedy dražší, než ošetření v zadních úsecích chrupu. Obecně lze ale říci, že cena za zavedení jednoho implantátu (zahrnuje jak implantát, tak vlastní zavedení) je u švýcarského implantátu Straumann v kvalitním provedení cca 22-24.000,-Kč a u českého implantátu cca 16.900,-Kč. Tato cena nezahrnuje zhotovení protetické korunky na implantát. Zde existuje opět řada variant od korunky kompozitní cementované, přes šroubované korunky metalokeramické až po korunku celokeramickou. Cena zde začíná na cca 3500,-Kč. Před zahájením léčby je s každým pacientem očekávaná cena za ošetření zubním implantátem detailně prodiskutována a každý pacient je písemně s touto cenou seznámen.

Obecně lze říci že cena celého ošetření s využitím zubního implantátu Straumann se pohybuje kolem 35.000,- (cena zahrnuje vlastní implantát, jeho zavedení, rtg kontroly, sekundární díl implantátu a protetickou korunku celokeramickou šroubovanou do implantátu a první kontrolu po odvedení včetně rtg).

Záruka

Na vhojení implantátů poskytujeme záruku 5 let. Na protetickou práci poskytujeme záruku na 2 roky.

Záruka by mohla být, vzhledem k úspěšnosti systému Straumann, i delší, ale naším cílem je motivovat pacienta k uvědomění, že dlouhodobý úspěch záleží i na něm, přesněji řečeno na jeho péči o zubní implantát, zubní hygienu, pravidelné docházení k ročním kontrolám.

Zároveň při velmi vzácných komplikacích po záruční době, nabízíme vždy pacientům „gentlemanské“ řešení takto vzniklé situace.

Obecné informace

Využití zubních implantátů k náhradě chybějících zubů je dnes považováno za velmi spolehlivou metodu, která - na rozdíl od klasického řešení můstkem a zejména snímací náhradou - svou podstatou nejvíce připomíná vlastní zub pacienta. Jedná se o metodu, jejíž úspěšnost je již dlouhodobě prověřena (ve světě od 80.let, u nás od 90.let 20.stol.) a kde lze předpokládat úspěšnost více než 95% v dolní čelisti a více než 90% v horní čelisti po hodnocení po více než 10 letech funkce. Takto vysokou úspěšnost nevykazuje žádný jiný způsob náhrady chybějícího zubu (fixní můstek nebo snímací náhrada). Lze konstatovat, že využití zubních implantátů nejvíce ovlivnilo zubní lékařství v posledních desetiletích a že dnešní moderní stomatologie se bez využití dentálních implantátů neobejde.

Výhody náhrady chybějícího zubu zubním implantátem jsou zejména:

  1. dlouhodobá úspěšnost implantátů převyšuje úspěšnost jiných způsobů ošetření
  2. ve většině případů lze pomocí implantátů dosáhnout lepšího estetického výsledku ošetření než klasickým způsobem ošetření
  3. fixní náhrada kotvená implantátem je pacientem podstatně lépe vnímána než náhrada snímací
  4. při využití zubního implantátu není třeba obrousit zuby v okolí defektu, tak jako je tomu při ošetření fixním můstkem i částečnou snímací náhradou
  5. zubní implantát podobně jako zub přenáší na kost ve svém okolí tlaky, které působí příznivě na tuto kost a zabraňují rezorbci (úbytku) kosti z nečinnosti, ke které v těchto místech dochází jak pod mezičlenem fixního můstku, tak zejména pod sedlem snímací náhrady. U snímacích náhrad se ještě přidávají negativní tlaky způsobené snímací náhradou.

K dosažení dlouhodobého léčebného úspěchu při využití zubních implantátů je třeba splnit určité předpoklady úspěchu. Pacient by neměl trpět některou závažnou chorobou, např. těžkou cukrovkou či osteoporózou léčenou bisfosfonáty a neměl by být silný kuřák. V dutině ústní pacienta by neměla být přítomna masivní infekce, zejména ne těžká neléčená parodontitida. Pacient by měl mít vynikající úroveň ústní hygieny. V místě plánované implantace by měl být dostatečný objem kvalitní kosti, tedy v optimálním případě kosti po předcházející extrakci zhojené (6 měsíců po vytržení) a kosti bez přítomnosti zbytků zánětlivé tkáně, zbytků kořene zubu nebo cizího tělesa.

Ošetření pomocí zubních implantátů lze rozdělit do několika fází. První fází je vyšetření pacienta a stanovení léčebného plánu ošetření (Implantologická porada). Toto je velmi důležitá fáze, kterou nelze řešit ani telefonicky ani např.zasláním rtg snímku. Pečlivé vyšetření celé dutiny ústní, detailní zhodnocení situace v místě implantace, vysvětlení jiných možných způsobů léčby, popis průběhu léčby, upozornění na možná rizika a také odhad ceny ošetření jsou nezbytnými předpoklady správného provedení přípravy pacienta k implantaci.

Druhou fází ošetření je zavedení nitrokostní části implantátu (tzv.fixtury), tedy umělého kořene, který se posléze stane kotevním prvkem budoucí náhrady zubu nebo zubů. Vlastní zavedení fixtury, které se provádí v naprosté většině případů v místním znecitlivění, je pro pacienta minimální zátěží, zhruba na úrovni jednoduchého vytržení zubu. Po zavedení fixtury následuje hojící období, které trvá v závislosti na dané situaci 1,5 až 6 měsíců a ve kterém je fixtura nezatížena, tedy není ještě zhotovena vlastní korunka implantátu. V dnešní době se stále více prosazuje postup okamžitého zatížení implantátu. V těchto případech je prakticky ihned po zavedení fixtury zhotovena provizorní korunka na implantát. Tento postup lze však využít pouze v určitých případech a vykazuje vyšší procento komplikací v porovnání s klasickým postupem s 1,5 až 6 měsíčním vhojovacím obdobím.

Třetí fází ošetření je zhotovení protetické korunky implantátu. Do fixtury se fixuje protetický díl implantátu, provádí se otisk implantátu speciální otiskovací technikou a v laboratoři je zhotovena korunka na implantát. Tato korunka může být buď cementovaná (podobně jako normální korunka na vlastní zub) a nebo přišroubovaná. V dnešní době stále více preferujeme korunky přišroubované, protože, vycházíme-li ze základního předpokladu, že životnost implantátu je delší než životnost korunky, je mnohem jednodušší sejmout a opravit korunku šroubovanou, než sejmout korunku cementovanou. Sejmutí je u cementované korunky obtížné a většinou toho lze dosáhnout pouze za cenu zničení korunky.

Poslední a neodmyslitelnou fází ošetření zubními implantáty je fáze tzv. recallu, tj. dlouhodobých kontrol implantátu. Je velmi důležité, aby se po ukončení ošetření zubním implantátem alespoň jednou za rok pacient dostavil ke kontrole stavu implantátu. Tímto způsobem lze předejít vzniku závažnější komplikace včasným zjištěním drobného a zpočátku pro pacienta bezvýznamného problému. Při „recallu“ provádíme kontrolu jak vlastního implantátu (fixtury), tak i protetické korunky implantátu a stavu tvrdých i měkkých tkání kolem implantátu.

Současné trendy dentální implantologie

V současné době převládá v dentální implantologii trend učinit ošetření pomocí dentálních implantátů pro pacienta co nejméně náročné, a to jak po stránce zatížení pacienta vlastním operačním výkonem, tak i po stránce časové a finanční. V praxi to znamená snahu volit co nejšetrnější postup, chirurgické výkony co nejméně invasivní a pacienta zatěžující, počet těchto chirurgických výkonů, kontrolních vyšetření a pomocných úkonů co nejmenší a dobu od zahájení ošetření k jeho dokončení, co nejkratší.

  1. Využití různých tvarů moderních zubních implantátů (krátké implantáty, úzké implantáty, zužující se implantáty, angulované pilíře a další). Toto vše umožňuje mnohdy implantovat bez složitých kostních dostaveb a v místech, kde to dříve nebylo možné.
  2. Používáním nových způsobů zavedení implantátů (šikmo zavedené implantáty) i používáním menšího počtu implantátů (v horní čelisti se původně doporučovalo zavedení 8 implantátů, poté 6, dnes 5 a dokonce v některých případech pouze 4 (technika All on 4)
  3. okamžité nebo časné zavedení zubního implantátu
  4. okamžité zatížení zubního implantátu
  5. kombinace okamžitého zavedení a zatížení zubního implantátu.

Okamžité nebo časné zavedení zubního implantátu

Původně platila v implantologii zásada zavádět zubní implantát do - po vytržení zubu - úplně zhojené kosti. V praxi to znamenalo čekat se zavedením zubního implantátu 6-12 měsíců od vytržení zubu. Pro pacienta to znamenalo v esteticky nebo funkčně náročných případech nutnost zhotovení provizorní náhrady a její nošení po celou dobu tohoto období, plus ještě po celou dobu vhojovacího období zubního implantátu. Celkem to bývalo 15-ti až 18-ti měsíční období, které pro pacienta nebylo příjemné. Kromě toho se ukázalo, že zejména v předních úsecích chrupu, docházelo ke značnému úbytku kosti v místě plánované implantace, což komplikovalo pozdější zavedení implantátu.Proto se implantologové začali zabývat myšlenkou zkrácení tohoto vyčkávacího období, což nakonec vedlo až k metodě okamžitého (tedy ihned po vytržení zubu) nebo časného (cca 1 měsíc po vytržení zubu) zavedení zubního implantátu. Tato metoda přinesla vedle zpříjemnění celého postupu pro pacienta i zmenšení úbytku kosti po extrakci, tedy omezení nutnosti náročnější dostavby kosti před nebo současně se zavedením zubního implantátu. Metodu okamžitého nebo zejména časného zavedení používáme zejména v předních úsecích čelisti horní.

Okamžité zatížení zubního implantátu

Další snaha ještě víc zkrátit čas potřebný k provedení ošetření pomocí zubních implantátů vedla k metodě okamžitého zatížení zubního implantátu. To znamená zhotovení protetické práce (nejprve provizorní) na implantát současně s jeho zavedením. I tato metoda se ukázala jako velmi úspěšná, bohužel jí nelze využívat rutině u všech pacientů, ale pouze u menší části případů, které splňují předpoklady pro využití této metody.

Okamžité zavedení a zatížení zubních implantátů (laicky "zuby ihned")

Kombinací výše uvedených metod vznikla metoda okamžitého zavedení a okamžitého zatížení implantátů. V praxi to znamená vytržení ztracených zubů, okamžité zavedení zubních implantátů do extrakčních ran a jejich zatížení přišroubovanou provizorní náhradou do 24 hodin od zavedení. Tato dnes již dlouhodobě ověřená metoda je pro pacienta velmi výhodná, pacient odchází prakticky ihned s fixní provizorní náhradou, která je jak funkčně, tak i esteticky plně vyhovující. Pacient je tedy ušetřen dlouhého hojícího období, dalších chirurgických a pomocných výkonů, nemusí nosit obvykle ne příliš vyhovující provizorní snímací náhradu a z hlediska biologického je menší nebezpečí úbytku kosti po vytržení zubu a paradoxně také přetížení implantátu. Bohužel, i tuto metodu lze využít pouze u menší části pacientů. Předpokladem je dostatečný objem kostní tkáně po vytržení zubu, neinfikovaná extrakční rána, kvalitní struktura kosti umožňující dobrou stabilitu a dotažení implantátu stanovenou silou a spolupracující pacient s dobrou ústní hygienou a nejlépe nekuřák.

V klinické praxi se tato metoda nejvíce používá při ošetření dolní čelisti. V předním úseku čelisti, kde obvykle bývá dostatečný objem kvalitní kosti, se zavádí 5-6 implantátů a ještě tentýž den se zhotoví buď nová provizorní náhrada nebo se využije již existující snímací náhrada. Takto vytvořená provizorní náhrada se fixuje k implantátům přišroubováním. Obvykle po 3 měsících je tato provizorní náhrada nahrazena definitivní podmíněně snímatelnou (tedy fixovanou do implantátů přišroubováním) náhradou. Tato náhrada je pro pacienta zcela pevná, lékař jí však může v případě potřeby sejmout.